1 Co má slévárenství společného se závody Formule 1 | Metalurgie Rumburk s.r.o.

Co má slévárenství společného se závody Formule 1

Technologické zkoušky ve slévárenství lze přirovnat k pečlivé kontrole a ladění závodního auta Formule 1 před závodem. Každá součástka musí být pečlivě testována a nastavena, aby zajistila maximální výkon a spolehlivost vozidla v extrémních podmínkách závodu.

Podobně jako mechanici provádějí diagnostiku a ladění motoru, aerodynamiku a odolnost materiálů, aby dosáhli optimálního výkonu, i my ve slévárenství podrobujeme naše materiály a odlitky důkladným zkouškám. Tím zajišťujeme, že každý odlitek bude mít přesně ty vlastnosti, které od něj očekáváme - od pevnosti a odolnosti až po přesné fyzikální a chemické charakteristiky. Tato pečlivost a důraz na detail nám umožňují vyrábět produkty, které nejen splňují, ale často překonávají očekávání našich zákazníků, stejně jako pečlivě nastavené závodní auto překonává výzvy na závodní dráze.

Zde je několik klíčových zkoušek, které provádíme:

Granulometrický rozbor:

Granulometrická skladba nového ostřiva a regenerátu ( sítový rozbor ) je metodou ke zjištění obsahu jednotlivých frakcí písku používaného pro výrobu forem a jader. Tento rozbor je důležitý pro následnou optimalizaci formovací směsi. Sítový rozbor se provádí na normované sadě sít o velikosti 0,040 – 0,800 mm. Stanoví se hmotnost frakcí zachycených na jednotlivých sítech a vyjádří se v procentech vztažených na hmotnost původního vzorku. Výsledky hmotnostního zastoupení jednotlivých frakcí se následně zaznamenávají do pracovní tabulky a následně se graficky znázorní v protokolu granulometrie pomocí křivky.

Měření pevnosti v ohybu:

Měření pevnosti v ohybu je zkušební metodou pro stanovení kvality formovací směsi a následného formovacího procesu. Pevnost v ohybu nám vyjadřuje pevnost - odolnost forem a jader vůči tlaku při následném odlévání. Pevnost v ohybu se měří na speciálním přístroji, který aplikuje sílu na vzorek (zkušební trámeček) formovací směsi, vytvrzené v určitém časovém úseku.

Stanovení životnosti formovací směsi:

Stanovení životnosti formovací směsi je důležitým krokem k optimalizaci výroby a následné kvality vyrobených forem a jader. Životnost formovací směsi je přímo závislá na mnoha faktorech, jako je samotné složení formovací směsi (pryskyřice, tvrdidlo a ostřivo) a její teplota. Potom vlhkost a teplota okolí ve kterém dochází k formování a samozřejmě i na velikosti a složitosti jednotlivých slévárenských forem a jaderníků. Pro stanovení životnosti formovací směsi je vždy nutné provést řadu testů za různých podmínek a na základě změn vlastností samotné směsi provést její optimalizaci.

Stanovení obsahu vyplavitelných látek:

Formovací směs se skládá z ostřiva, pryskyřice, tvrdidla a dalších možných látek, které ovlivňují její vlastnost. Obsah vyplavitelných látek je tedy jedním z důležitých parametrů, který nám charakterizuje kvalitu formovací směsi. Vyplavitelné látky jsou těmi nežádoucími složkami formovací směsi, které mají schopnost se rozpouštět v použitém pojivovém systému. Vyplavitelné látky mohou tedy mít velice negativní vliv na výslednou pevnost a odolnost formovací směsi. Stanovení obsahu vyplavitelných látek se provádí podle předepsané zkušební metody, která určí samotný hmotnostní podíl vyplavitelných látek ve vzorku formovací směsi pomocí extrakce s vodou nebo jiným rozpouštědlem.

Stanovení vlhkosti, ztráta žíháním a pH:

Stanovení obsahu vlhkosti regenerátu provádíme na sušících vahách a to sušením vzorku regenerátu o hmotnosti 30 gramů při teplotě 110°C do ustálené hmotnosti vzorku. Kde výsledná hodnota nesmí překročit 0,20 %. Vyšší obsah vlhkosti ve formovací směsi vede k následným vadám na odlitcích.

Ztráta žíháním je vyjádřena úbytkem hmotnosti vzorku regenerátu při žíháním na vzduchu při 900°C po dobu dvou hodin. Ztráta žíháním je nejprůkaznější zkouškou o očištění povrchu zrn od organických pojiv a tedy o účinnosti celého regeneračního procesu. Pokud u furanových regenerátů stoupá hodnota nad maximální přípustnou hranici (3 %), pak tento zvýšený obsah organických podílů v regenerátu způsobuje vyšší vývin plynů při odlévání z čehož vyplývá nebezpečí vzniku exogenních bublin. Dále se zhoršuje reaktivita systému a pevnostní charakteristiky směsi.

Stanovení hodnoty pH – zásaditého nebo kyselého charakteru vodného výluhu nad sedimentem vzorku regenerátu, který měříme výhradně laboratorním pH metrem. Znalost charakteru regenerátu (alkalita – oxidita) je důležitá pro jeho další využití. U furanového regenerátu se optimální hodnota pH pohybuje mezi 3,0 až 5,0. Vysoká hodnota pH zhoršuje reaktivitu systému a zvyšuje spotřebu tvrdidel. Naopak velice nízká hodnota pH vede k prudkému zvýšení reaktivity systému a k zvýšení křehkosti vyrobených forem a jader.

1